králičí nemoci - kokcidióza + o kastraci

Ahoj, v minulém článku jsem psala o mých králíčcích. Zbyl nám bohužel jen jeden, protože ten druhý umřel, nejspíš na kokcidiózu. Něco o této nemoci si můžete přečíst v celém článku.

Umřelo Ouško, ta králičí holčička, bohužel. Poznali jsme to tak, že měla na chlupech zaschlé výkaly. Mysleli jsme si, že je jen nečistotná, tak jsme to chvíli nechali být, ale potom jsem se na internetu zeptala na jedné poradně, jak ji můžeme naučit čistotnosti. Tam mi odpověděli, že to nejspíš nečistotnost nebude, ale že by to mohla být nemoc kokcidióza. Na internetu jsem si našla o této nemoci informace. Je to prý nemoc jater, a je velice nebezpečná - může způsobit i smrt zvířete. Není přenosná, jen na stejné druhy zvířat. Toho jsme se báli, protože máme ještě jednoho králíka (Bobka), u kterého se žádné příznaky naštěstí neprojevily. Spíš naopak - je pořád aktivní, hodně jí a pije. Kokcidióza se také projevuje průjmem. U našeho Ouška se průjem projevil jen trochu, ne ve velkém. Byla taky více klidná, vůbec neběhala, spíš jen pořád seděla na jednom místě. Když už se pohybovala, tak jenom pomalu, a neskákala tak rychle, jako náš aktivní Bobek. Nevím, jestli za to mohla nemoc, nebo jenom její povaha. Chtěli jsme s Ouškem zajet k veterináři, ale v ten týden jsme nějak neměli vůbec čas, v době ordinačních hodin. Bohužel nám tedy Ouško potom umřelo.

Alespoň, že máme Bobka. Ten pěkně vyrostl.  Nevíme, jestli je to kříženec, nebo čistokrevný, ale asi v něm bude plemeno český strakáč. Je mu totiž docela dost podobný. Nedávno byl na kastraci, protože jsme měli Ouška, tak aby mohli být spolu v kleci, a my se nebáli, že budeme mít mladé, ale tak spolu v kleci nikdy nebyli. Ale teď k té kastraci. Přivedli jsme ho k veterináři, a tam ho paní veterinářka prohlédla. Dostal injekci do zadečku, aby usnul, a mohla ho operovat. Tak jsme s ním chvilku počkali v čekárně, dokud neusnul. Nepoznali jsme to jistě, tak jsme se radši zeptali. Bylo nám to zvláštní, protože králíci spí s otevřenýma očima. Potom jsme asi půl hodiny, nebo nějak tak, čekali v čekárně, a mezitím Bobka operovali. U samců je kastrace jen jednoduchý zákrok, u králičích samic je to už složitá operace. Když nás zavolali do ordinace, Bobek ležel v přepravce, a ještě spal. Vypadal normálně, akorát jako když spí. Zeptali jsme se, za jak dlouho se probudí, a jaké mohou být příznaky, jestli mu bude třeba hůř, nebo jestli bude zvracet. Má se probudit prý tak maximálně za dvě, za tři hodiny, a že se mu možná bude trochu motat hlava, ale zvracet určitě nebude, protože králíci nezvrací nikdy. To mě taky překvapilo. Když jsme ho přivezli domů, mamka šla ještě na vycházku se psem, a já měla zůstat doma s králíkem sama doma. Probudil se ani ne za hodinu . Možná se mu trochu motala ta hlava, protože moc neběhal, což je u něho neobvyklé. Byl skoro úplně normální. Večer už byl úplně v pořádku.

Jestli máte nějaký problém se zvířetem, tak se zeptejte na těchto stránkách v poradně!